Muzeum se nachází v budově bývalého zámečku z konce 17. stol.
U vchodu stojí pamětní deska k osvobození americkou armádou.
Jsou zde k vidění motocykly, jízdní kola např.pro pekaře a také historická auta. Některé exponáty se dochovaly dokonce v jednom exempláři.
Muzeum patří soukromému majiteli - vstřícnému, dovolí vám i zaparkovat u muzea.Dokonce nám přijel v neděli dopoledne dříve otevřít, s tím, že už je zimní čas. Proto raději kontaktujte přímo jeho a ne info centrum v obci.
Horské město Železná Ruda leží v nadmořské výšce 754m, v údolí říčky Řezné a ze všech stran je lemováno horskými vrcholy.
Podle katastrálního výměru spadá pod Železnou Rudu též Alžbětín, Špičák, Pancíř a Hojsova Stráž.
Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy - odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut města.
Na přání a náklady hraběte Wolfa Jindřicha Nothafa z Wernbergu byl vybudován na místě původní kaple v letech 1729 – 1732 a to v Barokním stylu. Mezi jeho zvláštnosti patří půdorys šesticípé hvězdy a dvě kopule s hvězdou - kostel je zasvěcen Panně Marii Pomocné z hvězdy.
Menší věžička s hlavním vchodem byla k hvězdicovému půdorysu kostela přistavěna v sedmdesátých letech 18. století.
V letech 1995 – 1998 byla provedena nákladná rekonstrukce a město zakoupilo též nový hodinový stroj včetně bicího mechanismu a nového zvonu.Zámeček je nejstarší zachovalou budovou v Železné Rudě. Byl postaven v roce 1706, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů, kteří sem jezdili na lovecké výpravy. Za první republiky zde pak sídlila správa státních lesů. Poté několik let zámeček chátral.
Za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, především pak pro dopravu uhlí ze severočeských dolů, byla v sedmdesátých letech devatenáctého století zprovozněna železniční trať Plzeň-Železná Ruda.
Stavitelé prorazili šumavský masiv několika tunely. Mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák prochází trať pod Špičáckým sedlem tunelem dlouhým 1 747 metrů. Tunel byl postaven v letech 1874 - 1877 jako jeden z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dodnes je druhým nejdelším svého druhu v České republice .
Na stavbě pracovali dělníci z celého Rakouska-Uherska a Itálie zvaní barabové. Protože nebyli katolickéího vyznání, měli své vlastní pohřebiště - hřbitov barabů (Kaple sv. Antonína a sv. Barbory).