Slavkovský nos
2273 m n m.
28.6.
Neprší, svítí sluníčko a trochu fouká. Vypravíme se na Slavkovský štít (2452m).
Dnes ne električkou, ale pohodlně autem dojedeme do Starého Smokovce, když nás čeká namáhavá tura. Zaparkujeme na parkovišti přímo pod lanovkou na Hrebienok. Čekáme na lanovku, jezdí v půlhodinových intervalech a míjí se s lanovkou v opačném směru.
Od směrovek na Hrebienku vyrážíme po červené na Rozcestí pod slavkovským štítem. Odtud už stoupáme na Vyhlídku ,,Maxmiliánka" 1531m (když je sníh, dál se nepokračuje). Z ní je pěkný výhled do útrob Velké Studené doliny. Fouká silný vítr, svítí sluníčko a stále máme pěkný výhled. Následuje velké převýšení, kdy se serpentinami stáčíme západním směrem a dostaneme se na Štrbavý hrebeň. Fouká už tak silně, že se kolikrát musíme přidržovat skal, aby nás to nesmetlo ze srázu do útrob Velké studené doliny . Sluníčko na nás stále svítí, v údolí už ale prší. Stále to nechceme vzdát. Přicházím k Slavkovskému nosu, kde mě čekají v zakrslých borovičkách schoulení kluci. Z úbočí už scházejí první lidé. Na mé otázky, jestli už jdou z vrcholu, odpovídají shodně, že při té vichřici se dál jít nedá. Zklamaně se také rozhodujeme pro návrat. Cestou z rozcestí na Hrebienok zdoláváme stromy spadlé při vichřici. Na hotelu z internetu zjistíme, že měla sílu 110km/h. Ráno to tam však na výstrahách HZS nebylo, to by se tam tolik lidí nevypravilo. Asi si myslí, že se na dlouhou túru lidi vypraví v poledne.
Tak jsme nakonec rádi, že jsme zdolávání další velehory přežili.
